FOLIO I · MYSLITEL · GEN. 04 · N° 004

Friedrich August von Hayek

Díla
54
Články
410
Generace
4.
Portrét: Friedrich August von HayekPortrét: Friedrich August von Hayek: Portrait Hayek (Mises Institute) (2009)Portrét: Friedrich August von Hayek: Ehrengrab Hayek, Neustifter Friedhof Wien (2009)
FOL. 04 · N° 004 · Friedrich August von Hayek
BIOGRAFIE

Život a dílo

Po maturitě na vídeňském Alžbětínském gymnáziu a účasti jako důstojník v první světové válce se zapsal na studium práv na Vídeňské univerzitě, většinu času se však věnoval ekonomii, psychologii, teorii vědy a filozofii. Hayek četl Carla Mengera a Eugena von Böhm-Bawerka, navázal první kontakty s Rakouskou školou a poznal také členy Vídeňského kroužku. Jako mnozí příslušníci jeho generace, kteří se vrátili z bojišť první světové války, sympatizoval se socialistickými myšlenkami, byl však četbou spisu Die Gemeinwirtschaft (Socialismus, 1922) od Ludwiga von Misese, jenž obsahoval důkaz o nemožnosti hospodářské kalkulace v socialistickém společenství, rychle vyveden z omylu. Záhy Mises rozpoznal Hayekův talent, pozval ho do svého soukromého semináře a společně s ním založil Rakouský institut pro výzkum hospodářského cyklu, v němž mohl Hayek od roku 1927 vykonávat „tvrdou průkopnickou práci na ekonomické základně“. Koncem 30. let, kdy se postupně stával hlavním protihráčem Johna Maynarda Keynese (1883–1946), se však Hayek dostával stále více do vědecké izolace. Roku 1941 zahájil přípravné práce na díle Cesta do otroctví (The Road to Serfdom), naléhavé analýze socialismů Německa a Sovětského svazu, která však popisovala i demokratický socialismus jako plíživou cestu do otroctví. Kniha, jež vyšla roku 1944 během druhé světové války, se stala pronikavým publicistickým úspěchem a proslavila Hayeka po celém světě. Roku 1947 se mu ve Vevey u Ženevského jezera podařilo shromáždit 39 nekolektivistických myslitelů z celého světa, mezi nimi Wilhelma Röpkeho (1899–1966), Waltera Euckena (1891–1950), Ludwiga Erharda (1897–1977), Miltona Friedmana (1912–2006), Henryho Hazlitta (1894–1983), Karla Poppera, Fritze Machlupa, Lionela Robbinse (1898–1984) a Ludwiga von Misese, aby na široké základně diskutovali o budoucnosti liberalismu. Hayekovy práce však daleko přesahovaly čistou ekonomii. V odborných kruzích tak nebyl považován jen za ekonoma, nýbrž i za právního filozofa, etika, sociálního teoretika, historika idejí, právníka, teoretika vědy, systémového teoretika a teoretického psychologa.
Metadata
8. Mai 1899
v Wien
23. März 1992
4. generace
Životní etapy

Etapy

  1. 1899
    1899
    Narození

    Narozen 8. května 1899 ve Vídni.[1]

  2. 1917
    1917
    Maturita na Elisabethgymnasiu— přibližně

    Maturita na vídeňském Elisabethgymnasiu.

  3. ⁦1917–1918⁩
    ⁦1917–1918⁩
    Důstojník v první světové válce

    V roce 1917 vstoupil k dělostřeleckému pluku a bojoval na italské frontě; utrpěl poškození sluchu na levém uchu.

  4. ⁦1918–1923⁩
    ⁦1918–1923⁩
    Studium na Vídeňské univerzitě— přibližně

    Po válce se zapsal na studium práv na Vídeňské univerzitě, věnoval se však převážně ekonomii, psychologii, teorii vědy a filozofii. Četl Carla Mengera a Eugena von Böhm-Bawerka, navázal první kontakty s Rakouskou školou a seznámil se se členy Vídeňského kruhu.

  5. 1921
    1921
    Doktorát práv

    V roce 1921 promoval na doktora práv (Dr. iur.) na Vídeňské univerzitě u Friedricha von Wiesera.[6]

  6. 1922
    1922
    Rozchod se socialismem skrze četbu Misese

    Četba díla „Die Gemeinwirtschaft“ (Socialismus, 1922) Ludwiga von Misese, které prokázalo nemožnost hospodářské kalkulace v socialistickém společenství, ho odvrátila od jeho socialistických sympatií.[1]

  7. 1923
    1923
    Doktorát ze státních věd

    V roce 1923 promoval na doktora státních věd (Dr. rer. pol.) na Vídeňské univerzitě.[7]

  8. ⁦1923–1924⁩
    ⁦1923–1924⁩
    Výzkumný asistent na New York University

    V letech 1923/1924 působil jako výzkumný asistent u Jeremiaha Jenkse na New York University, kde sestavoval makroekonomická data.[8]

  9. 1926
    1926
    Sňatek s Hellou von Fritsch

    V srpnu 1926 se oženil s Helene Bertou Marií von Fritsch („Hella“).[9]

  10. 1927
    1927
    Rakouský institut pro výzkum hospodářského cyklu

    Společně s Misesem založil Rakouský institut pro výzkum hospodářského cyklu, v němž Hayek od roku 1927 odváděl „tvrdou průkopnickou práci na ekonomických základech“. Mises předtím rozpoznal jeho talent a pozval ho na svůj soukromý seminář.[1]

  11. 1929
    1929
    Habilitace na Vídeňské univerzitě

    V roce 1929 se habilitoval na Vídeňské univerzitě spisem „Geldtheorie und Konjunkturtheorie“ (Teorie peněz a teorie hospodářského cyklu).[16]

  12. ⁦1931–1950⁩
    ⁦1931–1950⁩
    Tookeova profesura na LSE

    Roku 1931 povolán na London School of Economics jako Tooke Professor of Economic Science and Statistics; přednášel zde o teorii hospodářského cyklu a zásadně ovlivnil generační spor s Keynesem.[1]

  13. 1938
    1938
    Britské státní občanství

    V roce 1938 přijal britské státní občanství a odmítl návrat do nacisty anektovaného Rakouska.[18]

  14. 1941
    1941
    Přípravné práce na „The Road to Serfdom“ (Cesta do otroctví)

    V roce 1941 zahájil přípravné práce na „The Road to Serfdom“ (Cesta do otroctví), analýze podob socialismu v Německu a Sovětském svazu, jakož i demokratického socialismu jakožto plíživé cesty k porobě.

  15. 1944
    1944
    „Cesta do otroctví“

    Vydání knihy „Cesta do otroctví“ roku 1944 v Londýně; kniha se stala mimořádným nakladatelským úspěchem, prodalo se jí přes 2,25 milionu výtisků a učinila Hayeka světově proslulým.

  16. 1947
    1947
    Založení Mont Pèlerin Society

    Roku 1947 shromáždil ve Vevey u Ženevského jezera 39 nekolektivistických myslitelů z celého světa, mezi nimi Wilhelma Röpkeho, Waltera Euckena, Ludwiga Erharda, Miltona Friedmana, Henryho Hazlitta, Karla Poppera, Fritze Machlupa, Lionela Robbinse a Ludwiga von Misese, aby založil Mont Pèlerin Society.

  17. 1950
    1950
    Rozvod a druhý sňatek

    V červenci 1950 se rozvedl s Hellou a téhož měsíce se oženil se svou sestřenicí Helene Bitterlich.[10]

  18. ⁦1950–1962⁩
    ⁦1950–1962⁩
    Committee on Social Thought, Chicagská univerzita

    Od roku 1950 dvanáct let vyučoval jako profesor v Committee on Social Thought na Chicagské univerzitě.[1]

  19. 1960
    1960
    „The Constitution of Liberty“

    Vydání díla „The Constitution of Liberty“ v roce 1960, syntézy jeho liberální ústavní a právní filozofie.[11]

  20. ⁦1962–1968⁩
    ⁦1962–1968⁩
    Katedra na univerzitě ve Freiburgu

    Katedra hospodářské politiky na Albert-Ludwigs-Universität ve Freiburgu v letech 1962 až 1968.[12]

  21. ⁦1969–1977⁩
    ⁦1969–1977⁩
    Profesura na Univerzitě v Salcburku

    Honorární profesor na Univerzitě v Salcburku v letech 1969 až 1977.[13]

  22. 1974
    1974
    Nobelova cena za ekonomické vědy

    Dne 9. října 1974 obdržel (udělena v prosinci 1974 ve Stockholmu) Pamětní cenu Alfreda Nobela za ekonomické vědy společně s Gunnarem Myrdalem za svou průkopnickou práci v oblasti teorie peněz a institucionálních předpokladů hospodářského řádu.[1]

  23. ⁦1977–1992⁩
    ⁦1977–1992⁩
    Návrat do Freiburgu

    V roce 1977 se vrátil do Freiburgu im Breisgau a zůstal tam až do své smrti v roce 1992.[13]

  24. 1984
    1984
    Companion of Honour

    Přijetí do Order of the Companions of Honour roku 1984 (Birthday Honours královny Alžběty II.).[19]

  25. 1991
    1991
    Prezidentská medaile svobody

    Roku 1991 obdržel Prezidentskou medaili svobody (Presidential Medal of Freedom) od amerického prezidenta George H. W. Bushe.[20]

  26. 1992
    1992
    Úmrtí

    Zemřel 23. března 1992 ve Freiburgu im Breisgau.

Vztahy

Vlivy

Pod vlivem · 5
  1. 1921
    1921

    Hayek získal roku 1921 na Vídeňské univerzitě doktorát práv (Dr. iur.) u Friedricha von Wiesera, jehož se stal nejvěrnějším žákem („his most faithful disciple“).

  2. ⁦1922–1931⁩
    ⁦1922–1931⁩

    Četba „Die Gemeinwirtschaft“ (1922) Ludwiga von Misese, jež obsahovala důkaz nemožnosti hospodářské kalkulace v socialistickém společenství, jej odvrátila od jeho socialistických sympatií. Mises brzy rozpoznal Hayekův talent a pozval jej do svého Privatseminaru.[1]

  3. ⁦1931–1946⁩
    ⁦1931–1946⁩
    John Maynard Keynes⁦(1883–1946)⁩ · Cambridge School

    Koncem 30. let se postupně stal hlavním protihráčem Johna Maynarda Keynese (1883-1946), avšak stále více se dostával do vědecké izolace.

  4. —
    —

    mises.org-Strigl-Biographie nennt Hayek explizit als von Strigl geprägten Schüler: „Strigl shaped the minds of Hayek, Haberler, Machlup, Morgenstern, and other future great Viennese economists more than any other teacher." Hayek-Nachruf 1942: „with his death disappears the figure on whom one's hope for a preservation of the tradition of Vienna as a centre of economic teaching... had largely rested."[3]

  5. —
    —
    Ludwig Wittgenstein⁦(1889–1951)⁩ · Wiener Kreis (Sprachphilosophie)

    Wittgenstein war ein Cousin Hayeks; in der Wikipedia-Infobox „Influences" als philosophischer Bezugspunkt geführt.[14]

Ovlivnil(a) · 6
  1. ⁦1930–1935⁩
    ⁦1930–1935⁩

    Přímá žákyně Friedricha Augusta von Hayeka; roku 1935 předložila na LSE svou disertaci „The Rationale of Central Banking and the Free Banking Alternative“, vedenou Hayekem.[5]

  2. ⁦1931–1950⁩
    ⁦1931–1950⁩
    W. Arthur Lewis⁦(1915–1991)⁩ · Entwicklungsökonomie

    Lewis studoval ve 30. letech 20. století u Hayeka na LSE.[15]

  3. ⁦1931–1950⁩
    ⁦1931–1950⁩
    Ronald Coase⁦(1910–2013)⁩ · Chicago School / New Institutional Economics

    Coase studoval ve 30. letech 20. století jako student u Hayeka na London School of Economics.[15]

  4. 1933
    1933

    Na LSE patřil Lachmann k Hayekovu nejužšímu akademickému okruhu a z této linie dále rozvíjel radikální subjektivismus.

  5. ⁦1961–1968⁩
    ⁦1961–1968⁩

    Svými spisy a editovanou antologií „Logik der Freiheit“ se zásadně zasloužil o oživení tradice Rakouské školy, a zvláště Hayekova díla, v německy mluvícím prostoru.

  6. —
    —

    Poté co Shackle zahájil svou doktorskou práci pod Hayekem, obrátil se následně k radikálnímu subjektivismu a dovedl jej až k nihilismu.

Soukromý seminář, kolegové, Mont Pèlerin · 20
  1. ⁦1920–1934⁩
    ⁦1920–1934⁩

    Spoluúčastník Mises-Privatseminar ve Vídni.[22]

  2. 1927
    1927

    Spolu s Misesem založil Rakouský institut pro výzkum konjunktury, kde Hayek od roku 1927 odváděl „tvrdou průkopnickou práci na ekonomické bázi“.

  3. ⁦1928–1931⁩
    ⁦1928–1931⁩

    Haberler vedl svou výuku na Univerzitě ve Vídni zčásti společně s Friedrichem Augustem von Hayekem.

  4. ⁦1929–1934⁩
    ⁦1929–1934⁩

    Oba účastníci Mises-Privatseminar; zároveň předchůdce a nástupce v čele Konjunkturforschungsinstitutu (Hayek do 1931, Morgenstern 1931-38).[4]

  5. ⁦1935–1948⁩
    ⁦1935–1948⁩

    Po studiích kolega Friedricha Augusta von Hayeka na London School of Economics; spolupráce až do přesunu do Johannesburgu roku 1948.

  6. 1947
    1947
    Frank Knight⁦(1885–1972)⁩ · Chicago School

    Frank Knight patřil k zakládajícímu shromáždění Mont Pèlerin Society roku 1947 a podílel se na jejím pojmenování.[23]

  7. 1947
    1947

    Versammelte 1947 bei Vevey am Genfer See 39 nicht-kollektivistische Denker aus aller Welt, unter ihnen Fritz Machlup, zur Gründung der Mont Pèlerin Society. Reihenfolge nach Geburtsjahr (Machlup 1902 vor Hayek 1899 – hier Hayek vor Machlup).

  8. ⁦1947–1931⁩
    ⁦1947–1931⁩

    Roku 1947 shromáždil ve Vevey u Ženevského jezera 39 nekolektivistických myslitelů z celého světa, mezi nimi Ludwiga von Misese, k založení Mont Pèlerin Society.[1]

  9. 1947
    1947
    George Stigler⁦(1911–1991)⁩ · Chicago School

    George Stigler patřil k zakládajícímu shromáždění Mont Pèlerin Society roku 1947.[23]

  10. 1947
    1947
    Henry Hazlitt⁦(1894–1993)⁩ · US-Libertarismus

    V roce 1947 shromáždil ve Vevey u Ženevského jezera 39 nekolektivistických myslitelů z celého světa, mezi nimi Henryho Hazlitta, k založení Mont Pèlerin Society.

  11. 1947
    1947
    Karl Popper⁦(1902–1994)⁩ · Kritischer Rationalismus

    V roce 1947 shromáždil ve Vevey u Ženevského jezera 39 nekolektivistických myslitelů z celého světa, mezi nimi Karla Poppera, k založení Mont Pèlerin Society.

  12. ⁦1947–1950⁩
    ⁦1947–1950⁩
    Lionel Robbins⁦(1898–1984)⁩ · LSE

    V roce 1947 shromáždil ve Vevey u Ženevského jezera 39 nekolektivistických myslitelů z celého světa, mezi nimi Lionela Robbinse, k založení Mont Pèlerin Society.

  13. 1947
    1947
    Ludwig Erhard⁦(1897–1977)⁩ · Ordoliberalismus

    V roce 1947 shromáždil ve Vevey u Ženevského jezera 39 nekolektivistických myslitelů z celého světa, mezi nimi Ludwiga Erharda, k založení Mont Pèlerin Society.

  14. 1947
    1947
    Milton Friedman⁦(1912–2006)⁩ · Chicago School

    V roce 1947 shromáždil ve Vevey u Ženevského jezera 39 nekolektivistických myslitelů z celého světa, mezi nimi Miltona Friedmana, k založení Mont Pèlerin Society.

  15. 1947
    1947
    Walter Eucken⁦(1891–1950)⁩ · Ordoliberalismus

    Roku 1947 shromáždil u Vevey na Ženevském jezeře 39 nekolektivistických myslitelů z celého světa, mezi nimi Waltera Euckena, k založení Mont Pèlerin Society.

  16. 1947
    1947
    Wilhelm Röpke⁦(1899–1966)⁩ · Ordoliberalismus

    Roku 1947 shromáždil u Vevey na Ženevském jezeře 39 nekolektivistických myslitelů z celého světa, mezi nimi Wilhelma Röpkeho, k založení Mont Pèlerin Society.

  17. ⁦1948–1976⁩
    ⁦1948–1976⁩

    Roku 1948, rok po založení Mont Pèlerin Society Hayekem, se spolu se svým manželem Friedrichem A. Lutzem stala členkou společnosti; Friedrich Lutz byl později dvakrát prezidentem MPS.[21]

  18. 1948
    1948

    Patřil k Mont Pèlerin Society, kterou inicioval Hayek; vstoupil roku 1948.

  19. ⁦1996–2012⁩
    ⁦1996–2012⁩

    Členství v Mont Pèlerin Society od roku 1996, k jejímž zakladatelům a ústředním postavám patřil Hayek (Hayek sám zemřel roku 1992, proto časově jen překrývající se členství ve společnosti prostřednictvím Hayekova odkazu).[24]

  20. —
    —

    Beide Teilnehmer am Mises-Privatseminar in Wien (mises.org Hayek Centenary).[4]

Friedrich August von Hayek v kontextu celé školy: pět generací, jejich linie učitel-žák, kroužky a kolegiální vazby.

PRAMENY K ŽIVOTNÍM ETAPÁM A VZTAHŮM36 dokladů · 5 pramenů
  • [6]Ebenstein: Friedrich Hayek (2001), S. 22
  • [7]Ebenstein: Friedrich Hayek (2001), S. 33
  • [8]Ebenstein: Friedrich Hayek (2001), S. 35
  • [9]Ebenstein: Friedrich Hayek (2001)
  • [10]Ebenstein: Friedrich Hayek (2001), S. 155
  • [11]Hayek: The Constitution of Liberty (1960)
  • [12]Ebenstein: Friedrich Hayek (2001), S. 218
  • [13]Ebenstein: Friedrich Hayek (2001), S. 254 · 2×
  • [14]Ebenstein: Friedrich Hayek (2001), S. 245
  • [15]Galbraith: Kaldor Remembered (1991) · 2×
Topografie

Místa působení

SOUPIS DĚL · CHRONOLOGICKY

Knihy

léta 1920
1928
Das Mieterschutzproblem. Nationalökonomische Betrachtungen
OriginálNěmčina
1929
Geldtheorie und Konjunkturtheorie
OriginálNěmčina
Další vydání
  • Monetary Theory and the Trade Cycle1933
    OriginálAngličtina
Gibt es einen „Widersinn des Sparens“
OriginálNěmčina
léta 1930
1931
Svazek shromažďuje sedm prací, které Hayek napsal mezi lety 1929 a 1937: Monetary Theory and the Trade Cycle, The Paradox of Saving, Prices and Production, dále Reflections on Keynes's Treatise on Money, The Mythology of Capital, Investment That Raises the Demand for Capital a Monetary Nationalism and International Stability. Dohromady představují Hayekovo spojení rakouské teorie peněz, kapitálu a hospodářského cyklu. Ústřední argument prostupuje celým svazkem: pružnost peněžní zásoby umožňuje, aby se úroková míra z úvěrů odchýlila od přirozené úrokové míry. To narušuje časovou strukturu výroby a způsobuje, že se za stávajícího úvěrového systému opakují konjunktura a krize. Hayek navazuje na Böhm-Bawerkovu teorii kapitálu a na peněžní analýzu Wicksella a Misese, rozvíjí ji prostřednictvím schématu výrobních stupňů a staví se proti zastáncům stabilizace v duchu kvantitativní teorie peněz, proti Keynesovi, Knightovi a proti Fosterovi a Catchingsovi.
OriginálAngličtina
Další vydání
  • Preise und Produktion
    OriginálNěmčina
  • Prices and Production, revised and enlarged edition1936
    OriginálAngličtina
1932
[Rezension zu] Edgar Pedro Bruck: Die Preisbildung im deutschen wissenschaftlichen Antiquariatsbuchhandel
OriginálNěmčina
1935
Collectivist Economic Planning
OriginálAngličtina
léta 1940
1941
The Pure Theory of Capital
OriginálAngličtina
Další vydání
1944
The Road to Serfdom
OriginálAngličtina
Další vydání
  • Der Weg zur Knechtschaft
    OriginálNěmčina
1946
Individualism True And False
OriginálAngličtina
1948
Individualism and Economic Order
OriginálAngličtina
Další vydání
  • Individualismus und wirtschaftliche Ordnung1969
    OriginálNěmčina
ČLÁNKY · 410 ZAZNAMENÁNO

Studie, recenze, přednášky

léta 1890
1893
Le krach est inévitable. Les gouvernements créeront de la monnaie pour le retarder
OriginálFrancouzština
léta 1920
1921
Der nordische nationalökonomische Kongress in Stockholm, August bis September 1920
OriginálNěmčina
1922
Die österreichischen Güter, Rechte und Interessen in Italien
OriginálNěmčina
Rezension zu: Siegfried Strakosch, Der Selbstmord eines Volkes
OriginálNěmčina
1923
Leserbrief, in: The New York Times
OriginálAngličtina
Rezension zu: Boris L. Brasol, Socialism versus Civilisation
OriginálNěmčina
Rezension zu: L. V. Birck, The Theory of Marginal Value
OriginálNěmčina
1924
Das Stabilisierungsproblem in Goldwährungsländern. Eine Übersicht neuerer amerikanischer Literatur
OriginálNěmčina
Diskontpolitik und Warenpreise
OriginálNěmčina
Rezension zu: R. A. Lehfeldt, Die Wiederherstellung der Währungen
OriginálNěmčina
APA
Chicago
Německý historický styl